Moravský podzim

button1Moravský podzim 2015
3. – 16. 10. 2015

 

V roce 2015 čeká Brno Moravský podzim 2015. První Filharmonií Brno pořádaný Moravský podzim 2013 byl FANTASTICKÝ, tento bude fantastický a MULTIMEDIÁLNÍ. Opět se světovými hvězdami a tentokrát s dramaturgickým výběrem programů a účinkujících zaměřeným na hledání souvislostí mezi hudbou a filmem, pohyblivým obrazem, ale též textem (zpívaným i recitovaným) a podobně. V nabídce bude koncert České filharmonie vedené Jiřím Bělohlávkem nebo koncert Filharmonie Brno s fenomenálním bubeníkem Colinem Currie, který je pokládán za jednoho z nejlepších a nejodvážnějších hráčů na bicí nástroje na světě. Dalšími zahraničními hvězdami budou Rotterdamská filharmonie a dočkáme se také monumentální vyvrcholení dosavadní tvorby Justė Janulytė v její takřka hodinové skladbě Smėlio laikrodžiai (Přesýpací hodiny, 2010), která osciluje mezi koncertní performancí a audiovizuální instalací (video zde).

Rezidenční osobností festivalu je významný estonský skladatel Erkki-Sven Tüür, který bude osobně přítomen provedení několika svých skladeb (vedle ukázek z komorní tvorby zazní i jeho dvě velká díla Ärkamine pro sbor a komorní orchestr a Symfonie č. 4 „Magma“).

 

  untitled

 


ERKKI-SVEN TÜÜR
rezidenční skladatel Moravského podzimu 2015

 

E-S_TUUR ve svem studiu_autor_Anne_Tuur

Erkki-Sven Tüür (16. října 1959 v Kärdla), spolu s Arvo Pärtem a Veljo Tormisem nejvýznamnější současný estonský skladatel s mezinárodním renomé, je autorem osmi symfonií a několika dalších orchestrálních děl, úctyhodné řady instrumentálních koncertů (violoncellového, houslového, klavírního, violového, marimbového, akordeonového atd.), mnoha komorních a vokálních skladeb a jedné opery (Wallenberg). V 90. letech dospěl ke stylu, který byl založený na kombinování postupů staré hudby (chorálu), hudební moderny a repetitivních – minimalistických – technik, přičemž často v rovině polarity (sám skladatel hovořil o „metajazyce“). Později si vyvinul metodu, kterou označil jako „vektorovou“: Počínaje kolem roku 2002 jsou mé skladby založeny na jiných východiscích než předtím. Celá kompozice má na základní úrovni cosi jako zdrojový kód – je to gen, který se vyvíjí a proměňuje a během tohoto procesu se navazuje na uzlíky v tkanivu díla. A proč metodu nazývám vektorovou? Vedení hlasů je v širším slova smyslu určováno projekcemi vektorů do různých směrů. Současně je definován sled intervalů, a to na základě určitého numerického kódu, který má vzhledem k celé kompozici genetickou funkci včetně všech jejích mutací a transformací. Je to hodně flexibilní systém, důležitou roli v něm nicméně má centrální organizační princip. Prvním ryzím příkladem skladby napsané touto metodou se stal Oxymoron a na její bázi je od té doby zkomponována většina jeho skladeb.
Je zajímavé, že Tüür začínal svou kariéru na poli tzv. prog(resivního) rocku coby skladatel, klávesista, flétnista a zpěvák skupiny In Spe, ovlivněné kapelami jako King Crimson, Emerson, Lake & Palmer či Yes. Akademické vzdělání v oboru skladba získal v letech 1980–1984 na Tallinnské konzervatoři (dnešní akademii) u Jaana Räätse, na soukromé hodiny docházel k Lepo Sumerovi. V letech 1987–1990 působil jako hudební ředitel divadla Vanalinnastuudio, 1993–1995 vyučoval kompozici na Estonské hudební akademii (jeho jedinou studentkou byla dnes již také mezinárodně respektovaná skladatelka Helena Tulve).
První velký mezinárodní ohlas Tüür zaznamenal v roce 1989 po premiéře skladby Insula deserta, jejíž úspěch mu zajistil prestižní objednávky. Od roku 1992 je skladatelem na volné noze, komponujícím pro světovou hudební elitu: nová díla u něj objednaly např. Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr (Houslový koncert), Symfonický orchestr města Birmingham (Exodus), Dortmundská opera (Wallenberg), Vlámská královská filharmonie (Symfonie č. 4 „Magma“), Festival pro novou hudbu Eclat a jihozápadní německý rozhlas SWR (Symfonie č. 5), Severský symfonický orchestr (Symfonie č. 6 „Strata“), Hilliard Ensemble a Mnichovský komorní orchestr (Questions), Hesenský rozhlas a Symfonický orchestr Cincinnati (Symfonie č. 7 „Pietas“), Skotský komorní orchestr (Symfonie č. 8), Pařížská filharmonie (Sow the Wind…) ad. V současné době Tüür pracuje na skladbách objednaných Vídeňskými symfoniky, Královským orchestrem Concertgebouw, Londýnským filharmonickým orchestrem či Symfonickým orchestrem St. Louis. Nahrávky s Tüürovou hudbou vydávají významné společnosti jako ECM, Ondine, Warner, EMI Virgin.
Hudební publicistka Wanda Dobrovská o Tüürovi pro časopis HIS Voice 5/2010 napsala: „Skalní stoupenci modernistické avantgardy by asi Erkki-Svena Tüüra mezi sebe nevzali, ‚odpadlíci‘ od moderny by zase jeho hudbu nejspíš považovali za příliš složitou. Není snadné stylově ji zařadit, záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na ni člověk dívá. Hudba, kterou píšu, by měla být schopna komunikovat nejen se specialisty na moderní hudbu, ale i s těmi, kteří mají hudbu prostě jen rádi a mají náročný vkus. Moje hudba provokuje, ale zároveň i něco poskytuje. (…)
Hudba Erkki-Svena Tüüra není popisná ani jakkoli programní, v procesu strukturace jakoby vždy ve chvíli, kdy už by bylo možno zachytit nějaký tvar, uhne a podněcuje tak představivost, není ale ani bezbřehá: při bližším zkoumání zjistíme, že Tüür na způsob architekta či sochaře v každé skladbě pracuje s předem definovaným materiálem, nechává jej plynout v mohutných zvukových ‚vlnách‘ a průběžně jej obnovuje, někdy téměř nerozpoznatelně a tak, že formální soudržnost díla lze vnímat spíše intuitivně nežli bezprostředně analyticky. (…)
Erkki-Sven Tüür žije tam, kde se narodil – na ostrově Hiiumaa v Baltském moři – a věnuje se výhradně komponování. Diář má plný na tři roky dopředu, objednávky ze světa se mu jen hrnou. Nikdy nemůžete vědět dopředu, co vám přivede nové hudební nápady. Podle mého názoru musíte žít s otevřenou myslí a být vnímaví. Může mě inspirovat cokoli, co mi přijde do cesty. Ale musíte mít čas, abyste naslouchali tomu, co se děje hluboko v nitru: pravé rozhodování probíhá v tichu.“

Více na www.erkkisven.com

 

7/10/ Besední dům, 19:30
Smyčcový kvartet č. 2 „Lost Prayers“
(Ztracené modlitby) / Armida Quartett
česká premiéra

12/10/ Univerzitní kino Scala, 14:00
projekce opery Wallenberg
a beseda se skladatelem

12/10/ českobratrský evangelický chrám
J. A. Komenského (Červený kostel), 19:30
Missa brevis, Triglosson trishagion,
Kui vaikivad päevased tuuled
Collegium Musicale, Endrik Üksvärav
české premiéry

15/10/ Besední dům, 19:30
Conversio II
Milan Paľa, OK Percussion Duo
světová premiéra

16/10/ Janáčkovo divadlo, 19:30
Symfonie č. 4 „Magma“
Colin Currie, Filharmonie Brno, Olari Elts
česká premiéra

 

Dirigent Elts a skladatel Tüür: spojení, které funguje
Erkki-Sven Tüür o Olari Eltsovi

 


VSTUPENKY ON-LINE
http://www.filharmonie-brno.cz/#catalog/2015/rijen/

PROGRAM
http://mhf-brno.cz/moravsky-podzim/program/

DOPROVODNÝ PROGRAM
http://mhf-brno.cz/moravsky-podzim/doprovodne-akce/

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

48. ročník
Moravský podzim

Pod záštitou
Daniela Hermana,
ministra kultury ČR,
Petra Vokřála,
primátora statutárního
města Brna
a Martina Landy,
starosty MČ Brno-střed
Eduarda W. Hoekse,
velvyslance
Nizozemského království
Stena Schweda,
velvyslance
Estonské republiky